Stínohra mých barev.
- jak prolíná se stín se slunečním svitem,
život se smrtí, smrt s životem.
Stínohra mých barev.
- jak zápasí žízeň a hlad,
vzduch a voda, voda a vzduch.
Stínohra mých barev.
- jak nesnáší se den a noc,
smích a pláč, pláč a smích.
Stínohra mých barev.
- jak milují se krutost a něha,
láska a nenávist a krutost němých snů.
Jen kdyby láska sama zněla,
a píseň touhy pěla.
Jen kdyby něha stále žila,
ale špetku smrti měla...
Lehkost bytí, víc než krutá.
Krutost žití, víc než lehká.
hloupost lidí, víc než němá.
němost tváří, víc než hloupá.
Hloupost bytí, víc ne němá.
Němost žití, víc než hloupá.
Lehkost lidí, víc než krutá.
Krutost tváří, víc než lehká.
Bílou nocí byl černý den,
tisíce falešných jmen.
Ale navzdory pověstem,
volali že hoří říšský sněm.
úžasné
OdpovědětVymazat